Josef Středula v úvodu rozhovoru hodnotil první jednání tripartity po nástupu nové vlády. Upozornil, že šlo o setkání, na kterém byla řada nových aktérů, přesto jej označil za důležité a konstruktivní.

„Ze všech stran zaznělo, že sociální dialog je důležitý a že tripartita má pro tuto vládu význam. To považuji za velmi podstatný vzkaz,“ uvedl předseda ČMKOS s tím, že odbory nejsou u jednacího stolu proto, aby „vysedávaly“, ale aby se konkrétní problémy skutečně řešily.

Programové prohlášení vlády a daňová politika

Kriticky se vyjádřil k programovému prohlášení vlády, v němž podle odborů chybí jasná zmínka o sociálním dialogu. Zároveň upozornil, že některé pasáže považují odbory za problematické.

„Máme systémový deficit v řádu stovek miliard korun. Pokud se nechce vláda bavit o daních, tak by se alespoň měla otevřít poctivá debata o českém daňovém systému, který extrémně zatěžuje práci a téměř nezatěžuje majetek,“ zdůraznil Josef Středula.

Státní rozpočet a chaos v jeho přípravě

Velká část debaty se týkala také státního rozpočtu. Předseda ČMKOS připomněl, že odbory nedostaly slíbené podklady a že proces přípravy rozpočtu byl v minulých letech výrazně narušen.

„Minulá vláda v podstatě devastovala proces přípravy státního rozpočtu. Byl předkládán na poslední chvíli a bez řádné debaty,“ uvedl předseda ČMKOS s tím, že odbory nyní očekávají návrat ke standardnímu projednávání a plné rozpočtové dokumentaci.

Platy ve veřejném sektoru jsou neudržitelné

Zásadním tématem rozhovoru bylo odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Josef Středula připomněl, že současná vláda převzala situaci, kdy od března loňského roku nedošlo k plošnému zvýšení platů.

„Více než 140 tarifů je dnes pod úrovní zaručené mzdy a zaručeného platu. To je naprosto neudržitelný stav,“ konstatoval a upozornil na ztrátu motivace lidí pracovat ve veřejném sektoru.

Požadavky odborů a hledání kompromisu

Odbory podle něj nadále trvají na požadavku zvýšení tarifů o 9 % pro nejhůře odměňované profese a o 6 % pro ostatní. Připustil však možnost kompromisu v otázce termínu navýšení.

„Pokud by mělo dojít ke zpoždění, musí být tyto měsíce kompenzovány. Jinak to pro nás není přijatelné,“ zdůraznil Josef Středula a dodal, že klíčové bude, kolik prostředků vláda vyčlení v návrhu rozpočtu na rok 2026.

Investice do lidí jako základ fungujícího státu

Josef Středula v rozhovoru opakovaně zdůraznil, že odměňování zaměstnanců nelze chápat jen jako rozpočtovou položku, ale jako strategickou investici do fungování státu, jeho institucí i celé ekonomiky. Podle něj se právě na zaměstnancích veřejných služeb a správy dnes nejvíce projevují důsledky dlouhodobého podfinancování a politického podceňování jejich práce.

„Investice do zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších věcí, které může stát udělat,“ uvedl Josef Středula s tím, že bez stabilních a kvalitně zaplacených pracovníků nemůže stát plnit své základní funkce. Jedná se totiž o bezpečnost, zdravotnictví, školství i sociální služby či výkon státní správy.

Předseda ČMKOS upozornil, že současná situace, kdy jsou desítky tarifů ve veřejném sektoru pod úrovní zaručené mzdy a platu, je dlouhodobě neudržitelná. Nízké mzdy vedou k odchodům zkušených zaměstnanců, nedostatku nových pracovníků a přetěžování těch, kteří ve veřejných službách zůstávají. „Když se pak někdo diví, že lidé nechtějí pracovat ve veřejném sektoru, musí se podívat na to, jaké jsou tam platové podmínky,“ konstatoval.

Investice do lidí podle odborů neznamenají jen vyšší výdaje, ale také návratnost v podobě kvalitnějších služeb pro občany, vyšší stability systému a menších budoucích nákladů. „Pokud dnes šetříme na lidech, zaplatíme to zítra jinde – v horší dostupnosti služeb, v přetížených systémech nebo v sociálních problémech,“ varoval Josef Středula.

Zároveň připomněl, že v kontextu celkového státního rozpočtu nejde o zásadní částky. „V rozpočtu státu, který má objem přes dva biliony korun, jsou to marginálie. Pro jednotlivé zaměstnance a jejich rodiny je to ale existenční otázka,“ zdůraznil.

Podle Josefa Středuly je proto nutné změnit pohled na lidi pracující pro stát a veřejnost. Nejde o náklad, který je potřeba minimalizovat, ale o základní pilíř fungující společnosti. „Bez lidí stát nefunguje. A pokud si jich nebudeme vážit i prostřednictvím důstojného odměňování, doplatí na to všichni,“ upozornil.

Důchody a hranice odchodu do penze

Josef Středula zopakoval dlouhodobý postoj odborů proti dalšímu zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let.

„Průměrný věk dožití ve zdraví je u nás kolem 62 let. Není možné si nalhávat, že lidé budou efektivně pracovat výrazně déle, zejména v náročných profesích,“ sdělil a připomněl extrémní zátěž českých zaměstnanců v průběhu jejich pracovního života.

K plánům vlády na zrušení či zásadní změnu služebního zákona se vyjádřil velmi ostře. „Označení nezodpovědný hazard je podle mě jedna z nejlepších definic tohoto návrhu. Takto vážné věci se mají projednávat v rámci sociálního dialogu,“ uvedl a zdůraznil, že politicky nezávislá státní služba je klíčová pro fungování demokratického státu.

Emisní povolenky a ohrožení konkurenceschopnosti

V pořadu se Josef Středula výrazně se vymezil proti systému emisních povolenek ETS 2 a kritizoval i fungování ETS 1. Podle něj chybí analýzy skutečných dopadů na ekonomiku i domácnosti.

„Evropská unie se tímto způsobem rozhodla darovat naše průmyslové kapacity jiným světadílům. To považujeme za naprosto katastrofální,“ řekl a varoval před dalším oslabováním konkurenceschopnosti Evropy.

United letos převezmou rekordních 20 Dreamlinerů

Společnost United Airlines letos plánují převzít 20 letadel Boeing 787. Podle sdělení společnosti jde o největší počet širokotrupých letadel dodaných během jediného roku americkému dopravci od roku 1988. Společnost to uvedla 20. ledna.

Koncem 80. let rozšiřovaly americké letecké společnosti své flotily o širokotrupé letouny Boeing 747-400, 767, 777 a MD-11. Objednávkám letadel v následujícím období dominovala zejména jednouličková letadla.

United od pandemie Covid-19 intenzivně rozšiřují své dálkové linky, což spolu s potřebou obnovy parku vytváří potřebu značného množství nových širokotrupých letadel. V roce 2025 provozovala aerolinka vice než 300 denních odletů širokotrupými letadly.

Podle analytické společnosti Cirium má společnost objednáno 140 letadel 787-9 a -10. United aktuálně provozují přes 80 letadel 787. Kromě toho očekávají, že letos převezmou přes 100 jednouličkových letadel.

Kromě širokotrupých letadel mají United (stejně jako American Airlines) také objednávku na 50 letadel Airbus A321XLR, které budou postupně nasazovány na transkontinentální a mezinárodní dálkové linky.

United a American Airlines jsou prvními globálními dopravci, jejichž park překročil 1000 letadel. United podle serveru planespotters.net provozují 1058 letadel a American Airlines 1017