Ochrana pracovních míst, důstojné mzdy, budoucnost evropského průmyslu i pravidla pro využívání umělé inteligence. Odborové centrály Česka, Slovenska, Polska a Maďarska formulovaly společné priority pro budoucnost práce v regionu. Ve slovenském Svidníku přijaly deklaraci, která zdůrazňuje solidaritu, sociální spravedlnost a potřebu silnějšího zastoupení střední a východní Evropy v evropských institucích.
Budoucnost práce nezná hranice. Stejně tak by neměla být roztříštěná ani ochrana zaměstnanců. Právě na této myšlence se shodli představitelé odborových centrál zemí Visegrádské čtyřky (V4) a Ukrajiny, kteří se ve dnech 2. až 4. listopadu 2026 setkali ve slovenském Svidníku na mezinárodním jednání s názvem Odbory a budoucnost práce v regionu V4.
Setkání, které zastřešovala Konfederácia odborových zväzov Slovenskej republiky (KOZ SR), vytvořilo prostor pro společnou diskusi o nejzásadnějších výzvách, jimž čelí zaměstnanci a odbory ve střední Evropě. Českou republiku na něm zastupovala také Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Společné problémy vyžadují společný postup
Rostoucí životní náklady, nejistota na trhu práce, proměny průmyslu a tlak na konkurenceschopnost evropské ekonomiky. To jsou problémy, které se nevyhýbají žádné ze zemí V4. Odboráři proto zdůraznili potřebu koordinovaného postupu při prosazování důstojných mezd, kvalitních pracovních míst a silnějšího kolektivního vyjednávání.
Jedním z klíčových požadavků je také to, aby veřejné dotace a zakázky byly podmíněny dodržováním pracovněprávních předpisů a respektováním kolektivních smluv. Veřejné peníze by podle odborů neměly podporovat podniky, které přehlížejí práva svých zaměstnanců.
Evropský průmysl musí zůstat silný
Významnou část jednání tvořila budoucnost evropského průmyslu a dopady dekarbonizace. Právě země střední Evropy jsou výrazně vystaveny tlaku spojenému s transformací energeticky náročných odvětví. Vysoké ceny energií a konkurence mimo Evropskou unii ohrožují podniky i pracovní místa.
Odbory proto požadují takovou podobu evropské průmyslové politiky, která bude chránit zaměstnanost a zachová průmysl jako jeden ze základních pilířů evropské ekonomiky. Transformace podle nich musí být spravedlivá. Zaměstnanci potřebují dostupné rekvalifikace a odbory musí být zapojeny do rozhodování o restrukturalizaci podniků včas, nikoli až ve chvíli, kdy je o jejich budoucnosti rozhodnuto.
Umělá inteligence pod lidskou kontrolou
Dalším zásadním tématem byla digitalizace, umělá inteligence a algoritmické řízení práce. Nové technologie mohou přinést vyšší produktivitu i nové pracovní příležitosti, nesmějí se však stát nástrojem omezování práv zaměstnanců.
Odborové centrály požadují transparentní pravidla pro využívání umělé inteligence, lidský dohled nad automatizovaným rozhodováním, ochranu osobních údajů a zapojení zástupců zaměstnanců do zavádění nových technologií. Důležitou součástí jejich požadavků je také právo odpojit se po skončení pracovní doby a spravedlivé rozdělení přínosů, které digitalizace a automatizace přinášejí.
Solidarita s Ukrajinou a společná evropská odpovědnost
Významnou součástí setkání byla také diskuse o situaci na Ukrajině. Zástupci ukrajinských odborových centrál představili dopady války na pracovní život, bezpečnost na pracovištích i možnosti ochrany zaměstnanců. Účastníci vyjádřili solidaritu s nezávislými ukrajinskými odbory a podpořili obnovu země založenou na sociálních právech, důstojné práci a sociálním dialogu.
Svidnická deklarace: společný hlas regionu
Výsledkem jednání se stala Svidnická deklarace, společný dokument odborových představitelů zemí V4 a Ukrajiny. Její signatáři potvrzují závazek hájit mír, demokracii a důstojnost práce. Odkazují přitom také na historickou zkušenost Dukelského průsmyku jako připomínku důsledků války, nenávisti a extremismu.
Deklarace současně zdůrazňuje, že hlas střední a východní Evropy musí být v institucích Evropské unie slyšet výrazněji. Rozhodování na evropské úrovni musí více zohledňovat specifické potřeby regionu, jeho průmyslu a zaměstnanců.
Pro odbory V4 je proto zásadní další posilování vzájemné spolupráce. Společné výzvy totiž vyžadují společnou odpověď. Budoucnost regionu má stát na solidaritě, sociální spravedlnosti a skutečné účasti zaměstnanců na rozhodování o změnách, které ovlivňují jejich pracovní i osobní život.

Lufthansa předložila 17. listopadu pilotním odborům Vereinigung Cockpit (VC) nový návrh dohody, který počítá s přijetím až 1000 pilotů do konce roku 2033 a až 150 dodatečnými povýšeními na kapitána ročně. Příslib náboru a kariérního postupu bez odpovídajících pracovních záruk odbory neuspokojuje.
Nabídka aerolinky vychází z doporučení bývalých zemských premiérů Boda Ramelowa a Rolanda Kocha, které si obě strany vybraly jako smírčí zprostředkovatele. Zahrnuje dočasné zmrazení mezd, změny platových tabulek, úpravu pohyblivé složky odměňování a zvýšení produktivity. Pro roky 2027 a 2028 Lufthansa nabízí jednorázové platby, od roku 2029 pak růst mezd. Pilotům Lufthansa CityLine má nabídnout mimo jiné možnost přechodu k hlavní společnosti.
Člen představenstva Lufthansa Group Michael Niggemann označil doporučení zprostředkovatelů za vyvážený kompromis. Návrh podle něj spojuje dlouhodobé pracovní a kariérní perspektivy pilotů s opatřeními ke zvýšení konkurenceschopnosti hlavní aerolinky, označované jako Lufthansa Classic.
Odbory namítají, že Lufthansa opouští výsledek mediace. Po sedmi měsících rozhovorů, třech kolech smírčího řízení a 18 jednáních s mediátorem podle nich existuje návrh, který by mohl umožnit dohodu. VC jsou připraveny jeho podmínky dále rozpracovat, zaměstnavatel jej však podle jejich vyjádření odmítá.
Také návrh mediátora přitom podle odborů obsahuje výrazné ústupky pilotů: zmrazení mezd, nižší odměny za dodatečné letové hodiny a podstatné omezení pohyblivé složky mzdy. Výměnou má poskytovat dlouhodobější jistotu, ochranu pracovních míst a perspektivu pro zaměstnance CityLine.
„Pokud máme dělat ústupky, potřebujeme alespoň odpovídající záruky pracovních míst,“ uvedl Arne Karstens, mluvčí skupinové vyjednávací komise VC. Odbory daly Lufthanse čas do 23. listopadu, aby svůj postoj přehodnotila a přistoupila ke konkretizaci návrhu mediátora.
Rozpor tak spočívá také v tom, z jakého podkladu mají další rozhovory vycházet. Lufthansa se odvolává na doporučení smírčích zprostředkovatelů, zatímco VC požadují navázat na pozdější výsledek mediace. Příslib náboru a kariérního postupu odborům bez odpovídajících pracovních záruk nestačí.
Stanovisko Lufthansy:
- Nabízí přijetí až 1000 pilotů do konce roku 2033 a až 150 dodatečných povýšení na kapitána ročně.
- Požaduje dočasné zmrazení mezd, úpravy platových tabulek a pohyblivé složky odměňování a zvýšení produktivity.
- Pro roky 2027 a 2028 nabízí jednorázové platby, od roku 2029 růst mezd.
- Navrhuje nákladově neutrální změny penzijního systému, včetně širších investičních možností a úprav příspěvků a překlenovacích dávek.
- Pilotům Lufthansa CityLine nabízí možnost přechodu k Lufthansa Classic.
- Nabídku považuje za vyvážený kompromis vycházející z doporučení smírčích zprostředkovatelů.
Stanovisko odborů Vereinigung Cockpit:
- Kritizují, že Lufthansa předložila vlastní nabídku místo rozpracování návrhu z následné mediace.
- Jsou připraveny jednat o zmrazení mezd, nižších odměnách za dodatečné letové hodiny a omezení pohyblivé složky mzdy.
- Výměnou požadují odpovídající ochranu pracovních míst, dlouhodobou jistotu a perspektivu pro zaměstnance CityLine.
- Samotný příslib náboru a povyšování nepovažují za dostatečnou náhradu pracovních záruk.
- Dávají Lufthanse čas do 23. listopadu, aby přehodnotila svůj postoj a zahájila konkrétní jednání na základě návrhu mediátora.