vitame-vas-na-strankach-zakladni-odborove-organizace-letov--zastupujici-odborare-z-firmy-latecoere-czech-republic.png

4,5 % na mzdách, 37,5 hodiny týdně. Odbory vyjednaly novou kolektivní smlouvu pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Kratší pracovní doba ve směnných provozech, růst mezd nejméně o 4,5 procenta, vyšší příplatky, placené volno pro zaměstnance v náročných profesích nebo lepší podmínky pro pracovníky nad 55 let. To jsou některé z výsledků kolektivního vyjednávání pro rok 2026.

Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy (OS TOK) a Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) podepsaly 24. června 2026 novou Kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS) pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2026. Smlouva nastavuje společné pracovní a mzdové standardy pro zaměstnance v odvětví.

Jedním z nejvýraznějších výsledků je zkrácení stanovené týdenní pracovní doby na nejvýše 37,5 hodiny týdně u zaměstnavatelů, kde je alespoň v části provozu pravidelně uplatňován třísměnný nebo nepřetržitý pracovní režim.

Vyšší mzdy a příplatky

KSVS stanoví, že zaměstnavatelé upraví své mzdové předpisy tak, aby při splnění podmínek pro výplatu mzdových plnění vzrostla průměrná mzda zaměstnanců v odvětví nejméně o 4,5 procenta oproti úrovni mezd předchozího roku. Mzdové rozpětí mezi jednotlivými tarifními stupni má zároveň činit nejméně 200 Kč měsíčně.

Smlouva také zvyšuje některé odvětvové příplatky. Za práci v odpolední směně stanovuje minimálně 7 Kč za hodinu, za práci ve ztíženém pracovním prostředí 14,50 Kč za hodinu. Smlouva přitom umožňuje sjednat v podnicích i vyšší příplatky.

U práce přesčas náleží zaměstnanci vedle mzdy příplatek nejméně 25 procent průměrného výdělku, pokud nebylo dohodnuto náhradní volno. Pro manuálně pracující zaměstnance navíc smlouva výslovně vylučuje sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas.

Více volna a lepší podmínky pro náročné profese

Pro zaměstnance, jejichž práce je spojena s rizikem duševní či tělesné únavy nebo jinou tělesnou a duševní zátěží a kteří splní podmínky stanovené KSVS, smlouva zajišťuje nejméně pět pracovních dnů placeného pracovního volna ročně s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Smlouva zároveň doporučuje poskytovat pět týdnů dovolené.

Zaměstnavatel může zaměstnancům také poskytnout až tři sick days ročně s plnou náhradou mzdy. Jde o možnost, jejíž konkrétní podmínky se sjednávají v podnikové kolektivní smlouvě.

Lepší podmínky pro zaměstnance 55+

Kolektivní smlouva posiluje také postavení starších zaměstnanců. Pracovníkům starším 55 let, jejichž pracovní poměr končí z vybraných organizačních důvodů, může náležet vyšší odstupné, než stanovuje zákoník práce. Jeho konkrétní výše se sjednává v podnikové kolektivní smlouvě nebo stanovuje vnitřním předpisem v závislosti na délce zaměstnání.

Smlouva současně počítá s podporou zdravotní prevence a rehabilitace a umožňuje při přestávkách v práci a úpravě pracovního režimu zohlednit princip mezigenerační solidarity a specifické potřeby zaměstnanců ve věku 55+.

Odbory vyjednaly také jistoty při prostoji

Pokud zaměstnanec nemůže pracovat kvůli provozním důvodům, jako je například porucha strojního zařízení, nedostatek surovin nebo pohonné síly či chybné pracovní podklady, a zaměstnavatel mu nepřevede práci na jinou činnost, náleží mu podle KSVS náhrada mzdy ve výši 80 procent průměrného výdělku.

KSVS se věnuje také vzdělávání a rekvalifikacím, rozvoji zaměstnanců, bezpečnosti práce, pracovnímu lékařství nebo stravování. Zaměstnavatelé mají například umožnit zaměstnancům stravování během všech směn a poskytovat příspěvek na závodní stravování za podmínek stanovených smlouvou.

Nová kolektivní smlouva tak představuje konkrétní výsledek kolektivního vyjednávání odborů a zaměstnavatelů. Přináší zaměstnancům v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu vyšší mzdové a pracovní standardy a současně nastavuje pravidla pro stabilní fungování celého odvětví.

Smlouva byla uzavřena 24. června 2026 a Ministerstvo práce a sociálních věcí ji následně uložilo ve své evidenci. Od 1. září 2026 je její závaznost rozšířena také na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětvích CZ-NACE 13, 14 a 15.

Minimální mzda vzroste o 2500 korun

Vláda v pondělí schválila koeficienty pro výpočet minimální mzdy na příští dva roky. Minimální mzda se tak od ledna zvýší o rekordních 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Přímo se změna dotkne asi 181 tisíc lidí, návaznost ale bude mít i na platy ve veřejné sféře.

Částka pro rok 2027 vychází z koeficientu 44,6 procenta a odhadované průměrné mzdy 55 627 korun. Proti letošku by minimum vzrostlo o 11,2 procenta. Pro rok 2028 návrh počítá s koeficientem 45,8 procenta, což by podle nynějšího odhadu znamenalo přibližně 26 900 korun. Skutečná částka se ale bude odvíjet až od nové prognózy průměrné mzdy.

„Cílem je, aby minimální mzda dosahovala 47 procent průměrné mzdy tak, jak je to v zákoníku práce,“ řekl po jednání vlády ministr práce Aleš Juchelka.

V soukromých firmách bude pravidlo jednoduché – zaměstnanec na plný úvazek nesmí dostat méně než 24 900 korun hrubého. Ostatní mzdy se automaticky nezvýší. Stupně zaručené mzdy podle náročnosti práce totiž stát v soukromé sféře zrušil v roce 2025.

Jinak je tomu ve veřejné sféře. Dosud v ní platí čtyři úrovně zaručeného platu, které by při novém minimu činily 24 900 až 39 840 korun. Vláda je ale chce od ledna nahradit novými pravidly. Nejnižší tarif nesmí být pod minimální mzdou a mezi platovými třídami má být nejméně čtyřprocentní odstup, s výjimkou pedagogů a akademiků.

„Současný systém byl velmi bizarní, nenaplňoval princip spravedlivého odměňování,“ uvedl už dříve předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Změna se může týkat asi 263 tisíc lidí, jejichž tarif je dnes pod minimálním nebo zaručeným platem. Vyšší tarif však nemusí znamenat stejně vysoké přilepšení, protože zaměstnavatel může snížit osobní příplatek.

Motoristé a ODS na jedné lodi: Chtějí pracujícím znovu sebrat první tři dny nemocenské?

Aktuální návrh znovuzavedení tzv. karenční doby je dalším rizikem pro české zaměstnance. V červenci 2026 s nápadem veřejně přišel ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný za Motoristy. Uvedl, že znovuzavedení karenční doby v podobě, v jaké existovala v minulosti, je věcí k diskusi a že ji chtějí navrhnout. Podporu návratu nachází návrh také u ODS. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka je zatím zdrženlivý. Nejde tedy o hotové rozhodnutí vlády, ale o politický návrh, který se nyní dostává do koaliční debaty. ČMKOS odmítá návrat karenční doby. Nemoc není provinění ani důvod, proč člověka připravit o část příjmu. Pokud lidé kvůli obavě ze ztráty peněz začnou chodit nemocní do práce, nebudeme mít méně nemocných. Budeme mít více nakažených kolegů, vyšší riziko pracovních úrazů a lidi, kteří si místo léčby vezmou dovolenou. Přesně před tím odbory varovaly už při zavedení karenční doby a přesně proto její návrat znovu odmítáme. Nemocenské pojištění není sociální dávka.

Nemocenské není sociální dávka, kterou stát rozdává lidem, kteří si o ni přijdou říct. Jde o plnění ze systému nemocenského pojištění. Zaměstnanci jsou na nemocenském pojištění účastni ze zákona a od roku 2024 odvádějí na nemocenské pojištění 0,6 procenta ze svého vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění je součástí systému sociálního zabezpečení a právě jeho smyslem je zajistit příjem člověku v situaci, kdy kvůli nemoci nemůže pracovat.

Karenční doba byla v České republice zrušena od 1. července 2019. Od té doby náleží zaměstnanci při splnění zákonných podmínek náhrada mzdy i za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. ČMKOS nechce návrat k systému, který nemocného člověka stavěl před jednoduchou volbu: buď přijde o peníze, nebo půjde nemocný do práce.

Nemoc není důvod člověka trestat

Člověk, který onemocní, se nerozhodl, že bude nemocný. Pokud lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, má systém zaměstnanci umožnit, aby se léčil a vrátil se do práce v pořádku. Nemá ho finančně tlačit k tomu, aby nemoc přecházel.

Právě to je na návratu karenční doby nejproblematičtější. Může se sice snížit počet krátkých neschopenek, ale samotný pokles počtu neschopenek ještě neznamená, že je méně nemocných lidí. Část lidí může jednoduše přestat svou nemoc evidovat. Nemoc přechodí, vezmou si dovolenou, případně přijdou do práce.

A to je přesně opačný efekt, než jakého bychom měli chtít dosáhnout. Smyslem systému nemocenského pojištění má být zdravý člověk, který se po nemoci bezpečně vrátí do zaměstnání, nikoli člověk, který se ze strachu o výplatu snaží nemoc překonat za každou cenu.

Středula: Návrat karenční doby by byl krokem zpátky

Josef Středula dlouhodobě zastává stanovisko, že karenční doba neřeší skutečnou nemocnost, ale vytváří tlak na zaměstnance, aby nemoc přecházeli. Pro aktuální článek lze tento jeho dlouhodobý postoj formulovat takto:

„Návrat karenční doby by byl krokem zpátky. Nemocný člověk nemá být trestán tím, že první tři dny své nemoci přijde o peníze, zvlášť když si zaměstnanci na nemocenské pojištění celý pracovní život přispívají. Pokud chceme, aby se lidé do práce vraceli zdraví a byli schopni podávat plný výkon, musíme jim umožnit, aby se v době nemoci skutečně léčili, a ne je nutit chodit nemocné do práce,“ říká Josef Středula, předseda ČMKOS.

Nemocný člověk v práci není úspora

Kdo jde do práce s chřipkou, virózou nebo jinou infekcí, neohrožuje jen sebe. Ohrožuje své kolegy, zákazníky a v některých profesích také další lidi, za které odpovídá. Jeden člověk, který přijde nemocný do práce, může během několika dnů vyřadit další zaměstnance.

U některých profesí je problém ještě vážnější. Nemoc, horečka, únava nebo užívání některých léků mohou snižovat soustředění a zvyšovat riziko chyby. U práce se stroji, v dopravě, ve zdravotnictví, stavebnictví nebo dalších rizikových profesích může být taková chyba otázkou bezpečnosti.

Proto je krátkozraké tvrdit, že neplacení prvních dnů nemoci automaticky povede ke zdravější pracovní síle. Může naopak vést k tomu, že nemocní lidé budou pracovat v době, kdy by měli zůstat doma. A to může znamenat více nakažených kolegů, více výpadků pracovníků a v některých provozech také vyšší riziko pracovních úrazů.

Dovolená není náhrada za nemocenskou

Existuje ještě jeden velmi praktický problém. Co udělá zaměstnanec, který je nemocný, ale nemůže si dovolit tři dny bez náhrady příjmu? Jednou z možností je vzít si dovolenou.

Jenže dovolená není určena k léčbě. Má sloužit k odpočinku, regeneraci a načerpání sil. Pokud si zaměstnanec musí část dovolené vyčerpat pokaždé, když onemocní, aby nepřišel o peníze, systém mu ve skutečnosti bere čas určený k odpočinku.

Člověk tak může být postaven před absurdní volbu: buď přijde o část příjmu, nebo obětuje dovolenou, kterou potřebuje k odpočinku, případně půjde nemocný do práce. Ani jedna z těchto variant není rozumným řešením.

Už jsme to jednou měli

Česká republika už karenční dobu zná. Fungovala od roku 2008 do roku 2019. Tehdy zaměstnanci během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti nedostávali náhradu mzdy. Od 1. července 2019 byla karenční doba zrušena a náhrada mzdy začala náležet i za první tři pracovní dny

Nejde tedy o žádnou novou reformní myšlenku. Je to návrat k systému, který už česká společnost vyzkoušela. A pokud se k němu máme vracet, musí jeho zastánci vysvětlit nejen to, kolik ušetří zaměstnavatelé, ale také co se stane s lidmi, kteří budou kvůli obavě ze ztráty příjmu chodit nemocní do práce.

NABÍDKA PRO NAŠE ČLENY

VÝHODY ČLENSTVÍ V ODBORECH

Odbory v čele s ČMKOS významně ovlivňují v České republice růst platů a mezd. Bez vlivu kolektivního vyjednávání, které mohou realizovat pouze odbory, by byly příjmy českých zaměstnanců nižší.

Statistika hovoří jasně: ve firmách, kde působí odbory, jsou tarifní mzdy zaměstnanců v ročním vyjádření průměrně až o 50 tisíc korun vyšší.
Jen členky a členové odborů mají nárok na bezplatné právní poradenství, včetně zastupování v pracovněprávních soudních sporech.
Vytváření pracovního prostředí, které nebude ohrožovat zdraví zaměstnanců je prioritou odborů.
Jen odborová organizace má právo uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu.
Odborové organizace a odborové svazy nabízejí svým členům řadu dalších různých výhod (např. výhodné pobyty v rekreačních zařízeních, příspěvky na kulturu, péči o zdraví atd.).

Online:	1
Celkem:	301895
Měsíc:	3202
Den:	103

ODBORY LETOV

ODBORY LETOV

4,5 % na mzdách, 37,5 hodiny týdně. Odbory vyjednaly novou kolektivní smlouvu pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Vyšší mzdy a příplatky

Více volna a lepší podmínky pro náročné profese

Lepší podmínky pro zaměstnance 55+

Odbory vyjednaly také jistoty při prostoji

Minimální mzda vzroste o 2500 korun

Motoristé a ODS na jedné lodi: Chtějí pracujícím znovu sebrat první tři dny nemocenské?

Nemoc není důvod člověka trestat

Středula: Návrat karenční doby by byl krokem zpátky

Nemocný člověk v práci není úspora

Dovolená není náhrada za nemocenskou

Už jsme to jednou měli

NABÍDKA PRO NAŠE ČLENY

VÝHODY ČLENSTVÍ V ODBORECH

Portrét

Poslední fotografie

Kalendář

Počasí

Vtip dne

Oblíbené odkazy

Statistiky

Kontakt