Evropský průmysl a zejména automobilový sektor procházejí obdobím rozsáhlých změn a restrukturalizací, které mají přímý dopad na pracovní místa napříč Evropou. industriAll Europe proto přichází s kampaní „Už toho bylo dost – Evropský průmysl, evropská pracovní místa, naše budoucnost“.

Kampaň upozorňuje na potřebu investic do evropského průmyslu, zachování kvalitních pracovních míst a posílení evropských výrobních kapacit. Součástí jsou také konkrétní požadavky a informační materiály.

Více informací a materiály ke kampani naleznete zde →

Návrat karenční doby? Nesmysl. Nemocenské pojištění je v přebytku 23,7 miliardy

Českým zaměstnancům znovu hrozí první tři dny nemoci bez náhrady. Zaměstnavatelé argumentují potřebou řešení rostoucího počtu krátkodobých pracovních neschopností. Pohled na dostupná data ale ukazuje podstatně odlišný obraz. Po zrušení karenční doby sice přibylo krátkodobých nemocí, současně ale ubylo těch dlouhodobých, zkrátila se průměrná délka pracovní neschopnosti a počet prostonaných dnů je nižší než v roce 2019. Zaměstnanci navíc od roku 2024 znovu sami přispívají 0,6 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění a systém za poslední dva roky vytvořil přebytek 23,7 miliardy korun.

Více neschopenek neznamená vyšší nemocnost

Debata o návratu karenční doby se opírá především o růst počtu krátkodobých pracovních neschopností. Často zaznívá argument, že pokud zaměstnanec dostává náhradu mzdy už od prvního dne nemoci, může být méně motivován zůstávat v práci. Samotný počet vystavených neschopenek ale není dostatečný ukazatel pro hodnocení celkové nemocnosti. Důležité je sledovat také to, jak dlouho lidé stonají, kolik jich v průměru každý den chybí na pracovištích a kolik pracovních dnů se celkem zamešká. ČMKOS podrobně analyzovala veřejně dostupná data.

Po zrušení karenční doby v červenci 2019 skutečně přibylo krátkodobých pracovních neschopností. Současně ale klesal počet těch delších a zkrátila se průměrná délka jedné pracovní neschopnosti. Růst počtu evidovaných nemocí proto nelze automaticky interpretovat jako růst celkové nemocnosti. Data za poslední roky tak ukazují rozdílný vývoj jednotlivých ukazatelů: krátkodobých neschopenek je více, zatímco celkový počet prostonaných dnů, průměrný počet lidí v pracovní neschopnosti i průměrná délka pracovní neschopnosti jsou nižší než v roce 2019.

V roce 2025 bylo v Česku evidováno 2,498 milionu nových případů pracovní neschopnosti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 0,9 procenta, tedy přibližně o 22 tisíc případů. Ve srovnání s rokem 2019 bylo nových případů o 583 tisíc více. Tento údaj je ale potřeba číst společně s ostatními ukazateli. V roce 2025 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti každý den v průměru 213,8 tisíce nemocensky pojištěných osob. To bylo přibližně stejně jako v roce 2024, ale o čtyři procenta méně než v roce 2019.

Ještě výraznější je vývoj celkového počtu prostonaných dnů. V roce 2025 jich bylo přibližně 78 milionů, tedy o 0,6 procenta méně než v předchozím roce a o čtyři procenta méně než v roce 2019. Průměrná délka pracovní neschopnosti navíc klesla z 42,4 dne v roce 2019 na 31,2 dne v roce 2025. Za šest let tedy průměrná délka jedné pracovní neschopnosti klesla o více než 11 dní.

Lidé v průměru nestonají déle. Naopak

Vývoj potvrzuje také průměrné procento pracovní neschopnosti. V roce 2019 činilo 4,7 procenta, zatímco v letech 2024 a 2025 dosahovalo 4,5 procenta. Při srovnání je samozřejmě nutné zohlednit mimořádné covidové roky, které vývoj nemocnosti výrazně ovlivnily. Pokud ale srovnáme období před pandemií s posledními dostupnými roky, data nepodporují jednoduché tvrzení, že po zrušení karenční doby celková nemocnost vzrostla.

Změnila se především struktura pracovních neschopností. Po odeznění covidových let se podíl nemocí trvajících do 14 dnů ustálil přibližně na 63 procentech. Současně ale klesal podíl onemocnění trvajících déle než tři týdny. Tento vývoj je patrný napříč sledovanými skupinami onemocnění. U nemocí dýchacích cest se například průměrná délka pracovní neschopnosti snížila z 15,5 dne v roce 2019 na 11,3 dne. Krátkodobých evidovaných nemocí tedy přibylo, ale dlouhodobějších pracovních neschopností současně ubylo.

Karenční doba může nemoc přesunout do jiné kategorie

Samotný pokles počtu neschopenek neznamená, že lidé méně stonají. Pokud zaměstnanec ví, že první dny nemoci pro něj znamenají úplný výpadek příjmu, může se rozhodnout pracovní neschopnost vůbec neřešit, vzít si dovolenou, využít sick day nebo jednoduše nemoc přechodit. V evidenci potom žádná neschopenka není, přestože zaměstnanec nemocný je.

Na tento mechanismus upozornila také studie IDEA při CERGE-EI z roku 2022, která hodnotila zkušenosti s karenční dobou zavedenou v roce 2008. Podle studie sice během karenční doby kleslo využívání pracovní neschopnosti, celková zameškaná pracovní doba se ale nezměnila. Část absence se pouze přesunula do jiných kategorií, například dovolené nebo sick days. Méně evidovaných neschopenek tak samo o sobě nemusí znamenat méně skutečné absence.

Z pohledu zaměstnavatelů i celé ekonomiky je proto důležité, co se stane s člověkem, který je nemocný, ale kvůli ztrátě příjmu zůstane v práci. Karenční doba může snížit počet evidovaných krátkodobých nemocí, ale sama o sobě neřeší příčinu nemocnosti. Může naopak vést k tomu, že zaměstnanci budou část lehčích onemocnění přecházet a do pracovní neschopnosti nastoupí až v okamžiku, kdy se jejich stav zhorší.

Nemocenské pojištění dnes vytváří miliardové přebytky

Druhým zásadním bodem současné debaty je finanční situace nemocenského pojištění. Od ledna 2024 zaměstnanci znovu odvádějí na nemocenské pojištění 0,6 procenta svého vyměřovacího základu. Vývoj příjmů a výdajů přitom ukazuje, že systém v posledních dvou letech nevykazuje nedostatek prostředků. Naopak.

V roce 2024 dosáhly příjmy nemocenského pojištění 57,744 miliardy korun, zatímco výdaje činily 47,545 miliardy korun. Rozdíl představoval 10,199 miliardy korun. V roce 2025 příjmy vzrostly na 62,268 miliardy korun a výdaje na 48,830 miliardy korun. Přebytek tak dosáhl 13,438 miliardy korun. Za roky 2024 a 2025 tak nemocenské pojištění vytvořilo celkový přebytek 23,7 miliardy korun.

Rok	Příjmy	Výdaje	Rozdíl
2023	42,769 mld. Kč	45,451 mld. Kč	−2,653 mld. Kč
2024	57,744 mld. Kč	47,545 mld. Kč	+10,199 mld. Kč
2025	62,268 mld. Kč	48,830 mld. Kč	+13,438 mld. Kč

Nemocenské pojištění tedy dnes není systémem, kterému by docházely peníze. Naopak vytváří výrazný přebytek. Analytické oddělení ČMKOS zároveň upozorňuje, že vzhledem ke krátké době od obnovení zaměstnaneckého pojistného je pro dlouhodobé hodnocení potřeba sledovat vývoj i v dalších letech.

Krátkodobý pokles neschopenek už Česko zažilo

Česká zkušenost z minulosti ukazuje, že karenční doba skutečně může počet evidovaných pracovních neschopností krátkodobě snížit. Po zavedení třídenní karenční doby v roce 2008 bylo v prvním pololetí průměrné procento pracovní neschopnosti o 15 procent nižší než ve stejném období roku 2007. Po jejím zrušení v polovině roku se rozdíl výrazně zmenšil. Po opětovném zavedení karenční doby v roce 2009 pak pracovní neschopnost znovu poklesla. V dalších letech ale opět rostla.

Krátkodobý pokles počtu neschopenek tedy není totéž jako dlouhodobé snížení nemocnosti. Pokud je cílem skutečně zdravější pracovní síla a méně zameškané práce, je potřeba sledovat nejen počet vystavených neschopenek, ale také celkový počet prostonaných dnů, délku nemocí a počet lidí, kteří kvůli nemoci chybějí na pracovišti.

Kdo by tedy na návratu karenční doby ušetřil?

Pokud by se karenční doba vrátila v podobě, v jaké fungovala v minulosti, zaměstnanec by v prvních třech pracovních dnech nemoci nedostal žádnou náhradu mzdy (v případě směnného provozu to může být i více dnů). Náklady spojené s krátkodobým onemocněním by tak zčásti nesl sám. V praxi by to znamenalo okamžitý výpadek příjmu právě v době, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, zatímco zaměstnavatel by u těchto prvních dnů nemusel poskytovat náhradu mzdy.

Návrat karenční doby nepředstavuje řešení finančního problému nemocenského pojištění – žádný problém tu totiž neexistuje. Znamenal by především přesun části nákladů krátkodobé nemoci na člověka, který do systému nemocenského pojištění sám povinně přispívá. Celkově by se tak změna projevila pouze jediným způsobem: úsporou zaměstnavatele a navýšením jeho zisků na úkor zaměstnance a propadu jeho příjmů.

Karenční doba v číslech

23,7 miliardy Kč – přebytek nemocenského pojištění za roky 2024 a 2025.

0,6 % – sazba nemocenského pojištění, kterou od roku 2024 odvádějí zaměstnanci.

31,2 dne – průměrná délka pracovní neschopnosti v roce 2025.

42,4 → 31,2 dne – pokles průměrné délky pracovní neschopnosti mezi roky 2019 a 2025.

−4 % – pokles počtu prostonaných dnů oproti roku 2019.

−4 % – pokles průměrného počtu nemocensky pojištěných osob v pracovní neschopnosti oproti roku 2019.

4,7 → 4,5 % – pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti mezi rokem 2019 a lety 2024–2025.

2,498 milionu – počet nových případů pracovní neschopnosti v roce 2025.

Karenční doba není evropským standardem

Z 27 členských zemí Evropské unie má 16 zemí nulovou karenční dobu, 9 zemí třídenní a 2 země jednodenní.

Zdroj: Analytické oddělení ČMKOS.

Zvrat v legalizaci švarcsystému? SPD se nelíbí plošné zavádění. Fiala žádá analýzu dopadů

ČMKOS vítá, že debata o hrozbě legalizace švarcsystému dostává nový politický rozměr. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala zpochybnil plošnou aplikaci navrhované změny jádra zákoníku práce a uvedl, že o tématu jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou. Podle jeho slov se domluvili, že otázku otevřou na koaliční radě a budou o ní dál debatovat. Předseda ČMKOS Josef Středula nabídl vlastní data, odborníky i právníky. Po měsících varování ze strany odborů může být návrh konečně podroben i vnitrovládní kritice.

Debata o plánované změně pravidel pro švarcsystém se posouvá ke konkrétní podobě návrhu a jeho ekonomickým dopadům. Ve čtvrtečním pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS se k návrhu vyjádřil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Zpochybnil jeho plošné uplatnění a uvedl, že chce téma dále projednávat uvnitř koalice. O tématu podle svých slov jednal také s ministryní financí Alenou Schillerovou.

„Ne, že nebudeme souhlasit, ale my jsme se domluvili, že to otevřeme na koaliční radě a že ještě okolo toho budeme debatovat, protože každá mince má dvě strany,“ uvedl Radim Fiala.

Na Fialovo vystoupení reagoval předseda ČMKOS Josef Středula nabídkou konkrétní spolupráce. Odbory jsou podle něj připraveny předložit vlastní ekonomické propočty a zapojit do další debaty odborníky i právníky. Šéf odborářů a předseda poslaneckého klubu se dohodli na společných konzultacích.

SPD: Plošná legalizace ne

Fiala ve vysílání rozlišil mezi malými podnikateli a velkými zaměstnavateli. Jako příklad uvedl penzion se dvěma zaměstnanci, kde podle něj může být situace odlišná od velké firmy. „A já třeba souhlasím s tím, aby někdo, kdo má penzion a má tam dva zaměstnance, tak aby je mohl zaměstnávat tímto způsobem, tím švarcsystémem, protože oni prostě nemají na to, aby ty lidi zaplatili jako hlavní pracovní poměr, to prostě nejde,“ uvedl Radim Fiala.

U velkých zaměstnavatelů naopak Fiala upozornil na riziko výraznějšího výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Zároveň připustil možnost, že by se návrh upravil a byl zaměřen pouze na nejmenší podnikatele. „Možná by bylo dobré ještě ten zákon nějak přepsat, aby platil ten švarcsystém opravdu pro ty nejmenší, kteří si to nemůžou dovolit,“ uvedl Radim Fiala.

Zároveň zdůraznil, že změnu jako takovou nezavrhuje. „Ale já to nezavrhuju, já vím, že to má svoje pozitiva, svoje věci, takže rozhodně to nezavrhuju, ale my musíme vědět, co nás čeká za rok, za dva,“ řekl Radim Fiala.

ČMKOS má na stole reálná data

ČMKOS upozorňuje také na možné dopady plošné změny na veřejné rozpočty. Josef Středula v debatě uvedl teoretický propočet, podle kterého by při přesunu přibližně půl milionu lidí ze zaměstnaneckého poměru do režimu OSVČ mohl stát přijít až o 120 miliard korun.

„Co už je významné, tak stát přijde souhrnně o 120 miliard korun, to znamená, dopad tohoto opatření je desetinásobně větší, než bylo zrušení superhrubé mzdy,“ řekl Josef Středula. Zároveň podle něj jde o teoretický propočet, nikoli tvrzení, že přesně takový vývoj nastane.

Fiala uvedl, že čísla ČMKOS nemá k dispozici a že podle něj není jisté, zda by změna vedla k přesunu půl milionu zaměstnanců. Číslo 120 miliard proto nepředkládá jako vlastní odhad. Zároveň ale upozornil, že i podstatně nižší výpadek by byl pro veřejné rozpočty významný.

„Nemyslím si, že by to bylo 120 miliard, ale i kdyby to bylo 20 nebo 30 miliard, tak je to velká suma zvlášť, když vidíte, že hledáme každou miliardu, každou korunu, která by zůstala ve státním rozpočtu, o kterou bychom snížili deficit,“ uvedl Radim Fiala.

Právě proto podle něj potřebuje koalice přesnější podklady. „Já ty čísla nemám, já se tady přiznám, já ty čísla nemám, ale nicméně proto to beru na koaliční radu, aby ministerstvo financí udělalo nějakou analýzu, aby nám řeklo, jak by to teoreticky mohlo vypadat a abysme se podle toho mohli zařídit,“ řekl Radim Fiala.

Švarcsystém míří na koaliční radu

Na Fialův požadavek na analýzu reagoval Středula nabídkou konkrétní spolupráce. „Pojďme si k tomu sednout. Vezmu i své odborníky, právníky, aby se třeba hledala nějaká varianta,“ uvedl Josef Středula. Dodal také: „Předložíme vám naše čísla,“ řekl Josef Středula.

Připomněl, že ČMKOS už na možné ekonomické dopady změny upozorňovala ministryni financí. „A samozřejmě já dopis, který jsme posílali paní ministryni financí v květnu letošního roku, právě s upozorněním na ta čísla, tak vám velmi rád pošlu,“ uvedl Josef Středula.

Středula zároveň ocenil, že se podle něj otevírá prostor pro věcnější diskusi. „Já vítám tu otevřenost, to jsem velmi rád, protože dosud mi to připadalo jako úplně zavřená kniha,“ řekl Josef Středula. Následně dodal: „Mně se tento přístup opravdu velmi líbí. Toto je přesně to, po čem voláme,“ uvedl Josef Středula.

Dalším krokem má být podle Fialových slov projednání tématu na koaliční radě a zadání analýzy Ministerstvu financí. Debata tak nyní není pouze o tom, zda pravidla pro švarcsystém měnit, ale také pro koho by případná změna měla platit a jaké by měla ekonomické dopady.

Na možné dopady upozornil předseda ČMKOS Josef Středula také přímo Andreje Babiše na jednání tripartity, které se konalo minulý týden. Středula premiérovi sdělil, že navrhovaná změna definice závislé práce a následné rozšíření švarcsystému mohou v krajním scénáři připravit veřejné rozpočty až o 120 miliard korun ročně. Premiér podle Středuly reagoval překvapeně: „Tak tohle my si ale rozhodně nepřejeme!“ I to nasvědčuje tomu, že je třeba, aby se novelou předloženou ministrem práce Juchelkou znovu zabývala vláda jako celek.

Legalizace švarcsystému je obrovským rizikem pro všechny zaměstnance

ČMKOS upozorňuje, že spor se netýká jen dopadů na státní rozpočet. Vládní návrh mění obecnou definici závislé práce, a zasáhl by tak pracovní vztahy napříč odvětvími. Podle odborů vytváří prostor, aby firma práci formálně uspořádala tak, že nebude splněn jeden z požadovaných znaků závislé práce, a člověku pak místo pracovní smlouvy nabídla fakturaci. Ten by dál pracoval pro stejnou firmu, přišel by však o jistoty spojené se zaměstnáním: placenou dovolenou, náhradu příjmu v nemoci, výpovědní dobu či odstupné. Neměl by ani zaručenou minimální mzdu; větší část rizika výpadku práce a příjmu by nesl sám. Slabší odvody by se navíc mohly promítnout do jeho budoucího důchodu. ČMKOS proto požaduje vypustit změnu obecné definice závislé práce z návrhu zákona. Zásah do posuzování závislé práce nevyžaduje ani evropská legislativa, která má být novelou transponována.

Stačí, aby začal jeden. Švarcsystém se pak začne řetězově šířit, varují právníci před změnou zákoníku práce

„Češi jsou přeborníci v perverzní tvořivosti. Švarcsystém hrozí i v továrnách,“ říká pro Alarm právník ČMKOS Jiří Stránský

IČO místo pracovní smlouvy: Miliardy v ohrožení? Odpověď má přinést vláda, ne víra lobbistů