Předseda Roman Ďurčo jednal s ministrem práce Alešem Juchelkou
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se dnes uskutečnilo jednání předsedy OS KOVO Romana Ďurčo s ministrem Alešem Juchelkou. Hlavními tématy byly důchodová reforma, kterou předchozí vláda Petra Fialy spíše deformovala, dřívější věk odchodu do důchodu zaměstnanců v náročných profesích a také podpora v nezaměstnanosti.
Jde o jedno z řady jednání o problémech, které pálí zaměstnance v České republice, a jak se oba účastníci shodli, zdaleka ne poslední.
„Mezi mé současné priority patří podpora při ztrátě zaměstnání lidí starších 50 let, kteří mají na trhu práce ztížené uplatnění,“ uvedl po schůzce Roman Ďurčo.
„Odbory jsou pro nás klíčovým partnerem, a proto s OS KOVO společně debatujeme o důchodové reformě, náročných profesích a podpoře v nezaměstnanosti,“ řekl ministr Aleš Juchelka.
Předseda ČMKOS Josef Středula se zúčastnil návštěvy Utøyi. Evropské odbory vyzývají k obraně demokracie před krajní pravicí
Návštěva Utøyi se uskutečnila v rámci jednání Výkonného výboru Evropské odborové konfederace, které probíhá 6. a 7. října 2026 v norském Oslu. Součástí programu byla také návštěva ostrova Utøya, kde si představitelé evropského odborového hnutí připomněli oběti teroristického útoku z 22. července 2011. Mezi účastníky byl také předseda ČMKOS Josef Středula.
Na Utøye bylo v roce 2011 během letního tábora norské dělnické mládežnické organizace AUF zavražděno 69 lidí, převážně teenagerů. Útok byl namířen proti mladým lidem, kteří se hlásili k hodnotám mezinárodní solidarity, inkluze, boje proti rasismu a přesvědčení, že společným úsilím lze vybudovat spravedlivější společnost. Dalších osm lidí bylo zavražděno ještě téhož dne při bombovém útoku v centru Osla.
„Na Utøyu jsme nepřijeli pouze vzpomínat. Připomínka obětí pro nás znamená také závazek bránit hodnoty, za které tito mladí lidé stáli. Demokracie, solidarita, rovnost a odmítnutí diskriminace nejsou samozřejmostí. Musíme je aktivně chránit,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula.
Evropské odbory během návštěvy vyjádřily solidaritu s rodinami obětí, přeživšími, norskou dělnickou mládeží i norským odborovým hnutím. Zároveň zdůraznily, že hodnoty, které byly při útoku v roce 2011 napadeny, nezanikly. Naopak i po patnácti letech se mladí lidé na Utøye scházejí, organizují a hájí demokratické principy.
Paměť musí vést k činu
Evropská odborová konfederace přijala na svém jednání v Oslu společné Prohlášení z Utøyi, v němž upozorňuje na rostoucí tlak na demokracii a šíření nenávisti. Podle prohlášení nestačí na tragické události pouze vzpomínat. Paměť musí vést k aktivnímu jednání a obraně hodnot, na nichž demokratická společnost stojí.
Prohlášení zároveň upozorňuje, že krajně pravicová nenávist, která stála za teroristickým útokem na Utøye, nezmizela. Krajně pravicová hnutí podle ETUC získávají prostor v Evropě i mimo ni, normalizují rasismus, misogynii a homofobii a hledají viníky mezi migranty a menšinami. Jejich strategie je založena na rozdělování společnosti, protože rozdělení lidí usnadňuje jejich manipulaci a oslabuje jejich schopnost společně jednat.
Odpovědí odborového hnutí podle ETUC nemá být strach ani další rozdělování společnosti. Naopak má jít o solidaritu, organizovanost a společný postup zaměstnanců a demokratických sil. Odbory chtějí spojovat lidi, budovat jejich kolektivní sílu a nabízet alternativu založenou na důstojných životních podmínkách, rovnosti a sociální spravedlnosti.
Společná odpovědnost evropských odborů
ČMKOS se k tomuto závazku hlásí jako součást evropského odborového hnutí. Obrana demokracie, svobody, rovnosti, solidarity a nediskriminace patří k základním hodnotám odborového hnutí. Právě schopnost lidí organizovat se a společně hájit svá práva je podle evropských odborů jednou z nejdůležitějších odpovědí na sílící politiku strachu, nenávisti a rozdělování.
„Odbory vždy stály na principu, že lidé jsou silnější, když drží spolu. Platí to na pracovišti stejně jako ve společnosti. Nemůžeme připustit, aby byli zaměstnanci stavěni proti sobě, aby se hledali viníci mezi menšinami nebo aby se nenávist stala běžnou součástí veřejného prostoru. Naše odpověď musí být solidarita a společný postup,“ dodává Josef Středula.
Odborná veřejnost odmítá legalizaci švarcsystému. Juchelka buď nemá informace, nebo lže, říká právník ČMKOS
Ve dnech 30. 9. až 2. 10. 2026 se v zámeckém hotelu Třešť konala tradiční konference Pracovní právo pořádaná Českou společností pro pracovní právo a sociální zabezpečení. Konference se účastní odborníci z řad akademiků, advokátů, podnikových právníků i zástupců sociálních partnerů.
Jedním ze žhavých témat letošního ročníku byla změna definice závislé práce, kterou má přinést novela zákoníku práce aktuálně projednávaná v Poslanecké sněmovně. Diskuse k tomuto návrhu byla ostrá a drtivě převažoval kritický tón. Přítomní experti upozorňovali na nepromyšlenost nové úpravy, možnost přelévání stávajících zaměstnanců do režimu spolupracujících „Ičařů“ a oslabování ochranné funkce pracovního práva. Zaznělo i varování před možnými nepříznivými důsledky redefinice pro veřejné rozpočty.
Konference Pracovní právo bývá obvykle kolbištěm pro přirozený střet různých pohledů na úpravu pracovněprávních vztahů. Letos se ovšem desítky respektovaných odborníků téměř jednohlasně shodly na tom, že změna v definici závislé práce představuje extrémně rizikový krok. Redefinice by proto měla být zastavena, případně odložena a zpracována rozumně a promyšleně. Pokud pan ministr Juchelka tvrdí, že před změnou závislé práce a legalizací švarcsystému varují jen odbory a odborná veřejnost s tímto návrhem nemá problém, tak buď nemá přesné informace, nebo lže.
Jaroslav Stránský, právní expert ČMKOS
