Jdi na obsah Jdi na menu

vitame-vas-na-strankach-zakladni-odborove-organizace-letov--zastupujici-odborare-z-firmy-latecoere-czech-republic.png

logo_1005_1644955516.jpg


 

Co pro vás odbory vyjednaly – a možná o tom ani nevíte?

 

 

Zeptejte se několika kolegů, co pro ně dělají odbory. Většina možná řekne: „Nevím, já s nimi nic neřeším.“ A přitom třeba právě díky odborům chodí z práce domů dřív, mají o týden dovolené víc nebo dostávají příspěvek na obědy. Kolektivní vyjednávání je jako motor, který běží tiše v pozadí. Není moc vidět – ale bez něj by se mnohé věci vůbec nehýbaly.

 

Pojďme se podívat na to, jaké výhody, bonusy a zlepšení pracovních podmínek odbory pro zaměstnance ve firmách a institucích vyjednaly. A možná zjistíte, že z jejich práce těžíte každý den, že některé z vyjednaných benefitů čerpáte i vy – jen jste si to nikdy nespojili.

1. Pátý týden dovolené v soukromém sektoru? Není to samozřejmost, ale výsledek vyjednávání

Zákoník práce garantuje čtyři týdny dovolené ročně. Ale ve spoustě firem si lidé užívají týden navíc. Kde se vzal? V kolektivní smlouvě. A není to jen tak. V mnoha případech odbory musely dlouho přesvědčovat zaměstnavatele, že odpočinutý zaměstnanec je produktivnější a loajálnější. V některých podnicích to trvalo roky – ale vyplatilo se.

Příklad: Ve firmě s třísměnným provozem odbory dlouhodobě tlačily na extra týden volna. Argumentovaly zdravotními dopady směnného režimu, rozhozením biologického rytmu zaměstnanců, zvýšenou fyzickou i psychickou zátěží, vyšším rizikem pracovního vyčerpání nebo složitější situací při slaďování pracovního a rodinného života. Po třech letech vyjednávání firma souhlasila – a dnes mají lidé v této firmě automaticky o týden dovolené navíc.

2. Obědy, brýle, kultura… a kdo to platí? FKSP nebo sociální fond díky odborům

Veřejný sektor i některé firmy využívají fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) nebo podnikové sociální fondy. Z nich jdou příspěvky na obědy, kulturu, rekreaci, brýle, léky, sportovní aktivity nebo třeba dětské tábory. Jenže – o tom, kolik peněz do fondu půjde a jak se rozdělují, zpravidla vyjednávají se zaměstnavatelem odbory v rámci kolektivního vyjednávání. V případě FKSP je minimální objem peněz daný zákonem, který v rámci legislativního procesu také hájí zástupci zaměstnanců – tedy odboráři. Bez nich by mohl zaměstnavatel peníze utratit jinak – třeba za firemní večírek pro vybrané, místo příspěvku na oběd pro všechny.

Příklad: V jedné školce odbory vyjednaly, že z FKSP půjde každoročně příspěvek 1500 Kč na brýle nebo dioptrické čočky. Díky tomu nemusí zaměstnankyně, které je nosí, sahat jen do vlastní kapsy. V jiné firmě zase odbory dohlížejí na to, aby šly peníze na příspěvek na dovolené.

3. Výhodnější pracovní doba? Není to samozřejmost

Máte kratší pracovní dobu, víc přestávek, kratší směny u těžké práce? I to je velmi často výsledek práce odborů. Odbory mají sílu vyjednat „benefity“, které nejsou na první pohled vidět, ale významně zlepšují kvalitu života. Mezi nejčastější případy výhodnějších podmínek v oblasti pracovní doby patří zkrácená pracovní doba bez snížení mzdy (někde třeba 37,5 hodiny týdně místo 40), placené pauzy během směny, rotační režimy, zkrácený pracovní týden nebo opatření vedoucí ke snížení přesčasů a jejich vyššímu proplácení.

Příklad: Ve slévárně zaměstnanci pracovali v extrémních teplotách. Díky odborům dnes mají nejen zkrácenou pracovní dobu o půl hodiny denně, ale i nárok na delší přestávky a klimatizovanou místnost na odpočinek. A to všechno je černé na bílém v kolektivní smlouvě.

Benefity v zaměstnání nejsou samozřejmost. Je to výsledek práce lidí jako jste vy.

Každá kolektivní smlouva je výsledkem:

  • hodin jednání
  • desítek schůzek
  • stovek připomínek
  • a často i velkého nervového vypětí

Vyjednavači z řad odborářů do toho dávají svůj čas, odbornost i vyjednávací taktiku. A dělají to nejen pro sebe, ale pro všechny zaměstnance.

Až příště uvidíte v kalendáři pátý týden dovolené, sáhnete si do peněženky pro příspěvek na oběd nebo dostanete lepší odměnu za práci o svátku – vzpomeňte si, že to za vás někdo musel vybojovat.

 


Airbus našel nového dodavatele titanu v Saúdské Arábii. Součástí dohody je objednávka 20 letounů A330neo

 

Airbus uzavřel strategické partnerství s Saúdskou Arábií, které se stane důležitým dodavatelem titanu, nezbytného materiálu pro letecký průmysl. Součástí dohody je i objednávka 20 letounů A330neo pro Saudia Group.

 
 

Airbus našel nového dodavatele titanu v Saúdské Arábii. Součástí dohody je objednávka 20 letounů A330neo

Evropský výrobce letadel Airbus se dohodl na strategické spolupráci se Saúdskou Arábií, která se nyní stane jeho významným dodavatelem titanu – klíčového kovu pro letecký průmysl. Partnerstvím získá evropská společnost potřebnou alternativu poté, co byly narušeny globální dodávky tohoto materiálu kvůli sankcím vůči Rusku. Společně s touto dohodou podepsala skupina Saudia Group, která provozuje národního dopravce Saudia, kontrakt na dodávku celkem 20 letounů Airbus A330neo (z toho 10 pevných objednávek a 10 opcí). Celková hodnota smlouvy dosahuje 2,5 miliardy saúdských rijálů (přibližně 666 milionů amerických dolarů). K uzavření dohody došlo 23. dubna 2025.

 

Náhrada výpadku titanu z Ruska

Nové zajištění dodávek titanu ze Saúdské Arábie je strategickou odpovědí Airbusu na komplikace způsobené geopolitickou situací na Ukrajině. Ruská invaze a následné sankce postihly světový trh titanu, neboť právě Rusko bylo dlouhá léta klíčovým exportérem tohoto důležitého kovu. Společnosti Airbus i konkurenční Boeing využívaly titan pocházející převážně z ruské firmy VSMPO-AVISMA pro výrobu mnoha dílů svých letadel. Ačkoli se podle některých médií ruský titan na trh stále dostává přes prostředníky, letečtí výrobci aktivně hledají jiné spolehlivé zdroje. Smlouva se Saúdskou Arábií je tak pro Airbus významným krokem k zabezpečení nepřerušených a transparentních dodávek.

Saúdská Arábie jako vznikající velmoc na trhu titanu

Saúdská Arábie již delší dobu pracuje na rozšíření svých kapacit v oblasti výroby strategických kovů, zejména titanu, v rámci širších plánů na rozvoj domácího leteckého průmyslu. Ministr energetiky Abdulaziz bin Salman v roce 2023 oznámil významný objev ložisek titanu na území království. Následně vznikla v Yanbu na pobřeží Rudého moře velká továrna na výrobu titanové houby, což je polotovar nezbytný pro produkci titanu. Tuto továrnu provozuje společný podnik saúdské firmy Advanced Materials and Industries Company (AMIC) a japonské společnosti Toho Titanium Metal Company. Díky ambiciózní strategii království se má Saúdská Arábie stát důležitým globálním hráčem na trhu titanu a dalších strategických materiálů pro letecký průmysl.

Význam titanu jako strategického materiálu v moderní letecké technice

Titan je v leteckém průmyslu vysoce ceněný zejména pro svou malou hmotnost, vysokou pevnost v tahu, odolnost vůči korozi a schopnost odolávat vysokým teplotám. Je to materiál klíčový pro stavbu komponentů moderních letounů – zejména v konstrukčních dílech trupů a křídel. S novým zdrojem titanu ze Saúdské Arábie bude Airbus schopen dále plynule vyrábět letadla, jako například aktuálně objednaný A330neo, a zajistit tak stabilní výrobu a dodávky zákazníkům po celém světě.

Flotila Saudi i flyadeal významně posílí o nové letouny A330neo

Podepsaná smlouva na 20 strojů Airbus A330neo představuje důležitou součást plánu Saudské Arábie na rozšíření flotily a výrazné posílení domácího leteckého sektoru. Deset objednaných letounů zamíří přímo k nízkonákladovému dopravci flyadeal, jenž je součástí skupiny Saudia. Zbytek, spolu s případnými opcemi, bude určen pro národního dopravce Saudia. Tento krok odpovídá dlouhodobé strategii království podporovat růst sektoru letecké dopravy a rozvíjet turistiku prostřednictvím investic do nové letecké techniky, modernizace letišť a příslušné infrastruktury. Díky účinným a provozně efektivním dálkovým letadlům A330neo může skupina Saudia reagovat na rostoucí poptávku po mezinárodních letech v době postupného zotavení letecké přepravy po pandemii covid-19.

Posílení odolnosti globálních leteckých řetězců skrze nové strategické spolupráce

Partnerství Airbusu se Saúdskou Arábií ilustruje význam diverzifikace dodavatelských řetězců v současné geopolitické realitě. Orientací na stabilní alternativní zdroje materiálů, jako je právě nově vytvářená kapacita titanu v Saúdské Arábii, mohou letečtí výrobci efektivněji zvládat budoucí krize nebo politická omezení. Současně Saúdská Arábie upevňuje svou pozici vlivného hráče nejen v oblasti dodávek strategických komodit, ale i v samotném letectví. V příštích letech podobné dohody pravděpodobně stále porostou na významu pro udržení plynulosti výroby a uspokojení opět rostoucího globálního trhu s letadly.


Trumpova cla přinášejí leteckému průmyslu miliardové ztráty a nejistou budoucnost

 

Celní politika exprezidenta Trumpa vkládá velkou nejistotu do globálního leteckého průmyslu, zasahující od výrobců až po dopravce. Obchodní napětí mezi USA a Čínou vede k vyšším nákladům a přesunu některých výrobních kapacit.

 
 

Trumpova cla přinášejí leteckému průmyslu miliardové ztráty a nejistou budoucnost

Trumpova cla přinášejí leteckému průmyslu miliardové ztráty a nejistou budoucnost (Zdroj: Boeing)

Celní politika exprezidenta Donalda Trumpa, doprovázená obchodním napětím mezi USA a Čínou, začíná silně dopadat na globální letecký průmysl. Američtí výrobci a letecké společnosti se nyní potýkají s vyššími náklady, narušenými dodavatelskými řetězci a oslabenou poptávkou zákazníků. Situace mění pravidla hry celého odvětví, která byla dlouhá desetiletí založena na volném a stabilním obchodním prostředí.

 

Boeing v pasti celní války s Čínou: Budou zákazníci odebírat objednaná letadla?

Americký letecký gigant Boeing oznámil za první čtvrtletí roku 2025 silný meziroční růst tržeb o 18 %, poháněný zejména zvýšenými prodeji komerčních letadel typu 737 MAX. Navzdory lepším finančním výsledkům však vedení firmy varovalo před komplikacemi plynoucími z obchodních bariér mezi USA a Čínou.

Generální ředitel Kelly Ortberg potvrdil, že Čína, která tvoří přibližně 10 procent hodnoty nevyřízených obchodních zakázek společnosti Boeing, již v důsledku sporů odmítla převzít několik objednaných letadel. Ortberg v rozhovoru pro média připustil, že pokud se situace nezmění, Boeing bude nucen hledat nové kupce pro zhruba 50 letounů původně určených pro čínský trh v hodnotě více než jedné miliardy dolarů.

„Zatím jsme se přímého dopadu cel významněji nedotkli, nicméně pokud tento stav setrvá, budeme nuceni přesměrovat dodávky na jiné zákazníky,“ uvedl Ortberg a dodal, že cílem firmy zůstává rychle stabilizovat výrobu bez ohledu na komplikovanou situaci.

Obchodní válka v rozporu s tradicí volného trhu

Výroba civilních letadel historicky těžila z existence mezinárodních dohod, jako je například Dohoda o civilních letadlech z roku 1980 (WTO Civil Aircraft Agreement). Tato smlouva významně redukovala celní bariéry v obchodu s letadly a jejich komponenty. Trumpova obchodní politika s uvalením enormních cel ve výši až 125 % na čínské produkty (a odpovídajícím protiopatřením ze strany Číny) však znamená zásadní obrat v dosavadní americké strategii volného obchodu.

Nastavení nových obchodních omezení silně otřáslo důvěrou v globální obchodní prostředí a negativně ovlivnilo jak příjmy amerických vývozců, tak jejich konkurenceschopnost na světových trzích.

Cla prohlubují výrobní náklady na obou stranách oceánu

Pro Boeing přinášejí cla dvojí finanční zátěž. Vedle již zmiňovaných problémů s čínskými zákazníky musí firma řešit také zvýšené náklady na dovoz klíčových komponent, například z Japonska či Itálie. Přestože část poplatků lze uhradit z programu zpětného vrácení cla (duty drawback), čistý dopad na roční importní náklady odhaduje vedení Boeingu na přibližně 500 milionů dolarů.

Richard Barnett ze společnosti SupplyFrame upozornil, že letecké dodavatelské řetězce patří mezi nejkomplikovanější na světě. Proto jsou náchylné na jakékoli obchodní komplikace. Podle jeho vyjádření může současná situace vést k významným zdržením dodávek klíčových komponentů.

Přelití negativních efektů na celé odvětví

Obavy se netýkají pouze velkých výrobců, ale kaskádovitě zasahují celé odvětví, tedy aerolinky, dodavatele, letecké dopravce a firmy poskytující údržbu. Liz Hempel ze společnosti McKinsey zdůraznila, že narůstající náklady způsobené cly budou většinou přeneseny na dopravce – a následně na cestující. „Některé firmy jsou schopny absorbovat tyto náklady samy, ale významná část je bude nucena přenést dále. To se nakonec projeví zdražením letenek a nákladní dopravy,“ vysvětlila.

Aerolinky odkládají převzetí nových letadel kvůli clům

Ed Bastian, šéf dopravce Delta Air Lines, již oznámil, že společnost není ochotna přebírat letouny, na jejichž ceně by se významně odrážela cla. Delta proto odkládá některé plánované nákupy letadel Airbus s cílem vyhnout se dodatečným platbám. Letecké cargo navíc čelí sekundárnímu efektu; poptávka po nákladní přepravě již zaznamenala pokles, který potvrdil i globální svaz letecké dopravy IATA ve své poslední zprávě z března 2025.

Dlouhodobá nejistota oslabuje zákaznickou poptávku

Analytici varují před hrozbou dlouhodobého propadu poptávky po letecké dopravě. Podle údajů společnosti Visual Approach Analytics již letos došlo k přibližně desetiprocentnímu poklesu zahraničních cestujících do USA, především pak ze sousedních Kanady a Mexika. To je alarmující ukazatel, který může předznamenat trvalé zpomalení růstu leteckého průmyslu jako celku.

Návrat výroby do USA jako řešení? Překážky jsou vysoké

Reakcí některých firem na obchodní nestabilitu je snaha o částečné přesunutí výroby zpět na domácí půdu („reshoring“). Ve skutečnosti však vybudování nových výrobních kapacit ve Spojených státech vyžaduje obrovské investice, řadu let práce a komplexní spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Přestože Boeing i Airbus, se svými rozsáhlými provozy na území USA, jsou do jisté míry před nejhoršími následky ochráněni, i pro ně to nebude zdaleka jednoduché.

Letecký průmysl prožívá neklidnou éru

Celní politika Donalda Trumpa vyvolává velkou nejistotu napříč celým leteckým odvětvím a ovlivňuje kapesníky řetězců téměř ve všech zemích světa. Lídři průmyslu, včetně ředitele společnosti Boeing Kellyho Ortberga, nyní aktivně vyjednávají s představiteli administrativy ve snaze zmírnit dopady obchodních restrikcí. Ačkoli si všichni přejí návrat do stabilního obchodního prostředí, kdy a zda ke zlepšení dojde, zůstává velkou neznámou.



 

 

letak-zivelni-pohromy-2023.jpg

 


 

nabor-letak-os-kovo-01.jpg


 

 

NABÍDKA PRO NAŠE ČLENY

 

150-kc.png     benefity.png     zoo.png

zubar.png     pridat-nadpis.png

 

 

  VÝHODY ČLENSTVÍ V ODBORECH

 Odbory v čele s ČMKOS významně ovlivňují v České republice růst platů a mezd. Bez vlivu kolektivního vyjednávání, které mohou realizovat pouze odbory, by byly příjmy českých zaměstnanců nižší. 

 

  • Statistika hovoří jasně: ve firmách, kde působí odbory, jsou tarifní mzdy zaměstnanců v ročním vyjádření průměrně až o 50 tisíc korun vyšší.

  • Jen členky a členové odborů mají nárok na bezplatné právní poradenství, včetně zastupování v pracovněprávních soudních sporech.

  • Vytváření pracovního prostředí, které nebude ohrožovat zdraví zaměstnanců je prioritou odborů.

  • Jen odborová organizace má právo uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu.

  • Odborové organizace a odborové svazy nabízejí svým členům řadu dalších různých výhod (např. výhodné pobyty v rekreačních zařízeních, příspěvky na kulturu, péči o zdraví atd.).

  •  

zavozem.jpg

Portrét

Poslední fotografie

Kalendář

Počasí

Počasí Praha 1 - Slunečno.cz

Vtip dne

Statistiky

Online: 1
Celkem: 253615
Měsíc: 3379
Den: 83